ROZHOVOR s logopedkou, absolventkou olomoucké logopedie, studentkou doktorského studijního programu Speciální pedagogika na PdF UPOL a dlouholetou členkou Asociace studentů speciální pedagogiky. Publikuje v Česku i zahraničí, vyučuje na PdF UPOL a podílí se na tvorbě nových logopedických materiálů pro klinickou praxi. Spolupracuje s řadou organizací - Carpe Diem, CEREBRUM a Klub afázie. Jaké bylo studium v Olomouci, proč si zvolit pokračovat na doktorát a co všechno doktorské studium logopedie obnáší? Jaké je její výzkumné zaměření, jak vypadá její běžný den v práci a kdo je pro ni inspirující osobnost v oblasti logopedie? Přečtěte si celý rozhovor. ↓  

Na co ze studia ráda vzpomínáte?

• Opět bych zmínila rozmanitost přístupů jednotlivých vyučujících, právě ona rozmanitost mi mnohé dala. Pozitivně vzpomínám například na obrovský rozhled prof. Kateřiny Vitáskové, její postřehy z médií k logopedii, na perfekcionismus a průběžné testy dr. Renaty Mlčákové či na osvěžující praktické hodiny a srozumitelný výklad dr. Lucie Kytnarové.

Na základě čeho jste se rozhodovala, že půjdete studovat zrovna logopedii na UPOL? Kdybyste mohla volit znovu, měnila byste, nebo ne?

• Původně jsem chtěla studovat psychologii. Ta mi (z tehdejšího pohledu bohužel) nevyšla, z dnešního pohledu jsem tomu ráda. Původní studium na jiné univerzitě v Česku ("Speciální pedagogika se zaměřením na logopedii") jsem po prvním ročníku ukončila a přešla na UPOL. Z porovnání alespoň prvního ročníku můžu s čistým svědomím říci, že náročnost olomouckého studia je mnohem vyšší. V rámci studia jsem se nenaučila vše, nicméně v případě neznalosti vím, kde hledat, na koho se obrátit. Logopedie v Olomouci by v případě nového rozhodování byla jednoznačně volbou číslo jedna.

Co byste vzkázala/poradila současným studentkám/studentům logopedie?

• 1) snažit se ze studia vytěžit co nejvíce, to znamená být aktivní v hodinách, diskutovat nad tématy (žádná otázka není špatná), účastnit se různých nabízených aktivit pro studenty v rámci univerzity, vymýšlet a organizovat nejrůznější akce (například u nás při Ústavu speciálněpedagogických studií funguje Asociace studentů speciální pedagogiky, které jsem i já byla po celou dobu studia aktivní členkou), pokud to lze, nasmlouvat si brigádu či jinou praxi v oboru, zapojit se jako dobrovolník atd.; 2) jet na studijní zahraniční pobyt; 3) užít si studentského života v krásném studentském městě 😊.

Co Vás na logopedii nejvíce baví?

• Baví mě právě ona rozmanitost, o které jsem se už několikrát zmiňovala. Člověk má neustále co objevovat, co se učit. Posouvat kupředu možnosti své i možnosti pacientů, se kterými pracuje.

Můžete prosím popsat, jak vypadá Váš typický běžný den v práci? Kolik času trávíte přípravami na pacienty?

• Primárně jsem doktorandkou na UPOL a zároveň se snažím získávat zkušenosti v logopedické praxi.
• Pracovní den doktoranda je různorodý, zahrnuje hledání zdrojů pro psaní článků, realizaci výzkumu, psaní článků a dalších odborných pojednání, učení se na zkoušky, přípravu na učení studentů a samotné vyučování studentů, přípravu na konference apod.
• Pracovní den za mého působení v nemocnici vypadal tak, že jsem mezi ambulantními pacienty dospělého i dětského věku obcházela také pacienty na lůžkových odděleních - klientela tak byla velmi široká co do věku i diagnóz. Mezi terapiemi či na konci pracovního dne jsem dopisovala zdravotní dokumentaci. Pracovní den v ambulanci vypadá obdobně s tím rozdílem, že samozřejmě neobcházím pacienty na lůžkových odděleních a klientela je zejména dětská. Zpočátku mi ještě spoustu času zabrala příprava na další den, kterou jsem většinou realizovala doma. V současné době již tak časově významnou přípravu nepotřebuji, většinou se připravuji na pacienty s náročnější diagnózou, na vstupní vyšetření nebo pokud si tvořím materiál pro daného pacienta na míru.
• Nicméně v současné době mi část času zabírá čtyřměsíční dcera (ve studiu mohu pokračovat též díky tomu, že partner je na "mateřské"). Tato "práce" je z logopedického pohledu také významná a současně se projevuje jistá profesní deformace ve smyslu sledování ontogenetického vývoje motoriky, rozumového vývoje a zejména řeči. Všímám si projevů křiku, brblání, repertoáru hlásek, které dcera vydává. Sleduji dutinu ústní, podjazykovou uzdičku a další zázraky vývoje kojence. 😊  
  

Z čeho čerpáte při přípravě na pacienty?

• Co se týče informací teoretického rázu, čerpám z poznatků získaných během studia, které dále doplňuji novými z knih, článků či konferencí. Pokud bych měla vypíchnout publikaci pro studenty pregraduálního studia, určitě bych zvolila Logopédiu a Logopedickou propedeutiku od Aurélie Kerekrétiové a kolektivu, která je aktuální, přehledná a srozumitelná. Čerpám však také z anglických zdrojů, v závislosti na problematice. Zpočátku praxe jsem například narazila na neurogenní breptavost - informace k terapii jsem čerpala výhradně ze zahraničních zdrojů.
• Co se týče publikací praktických určených pro práci s pacienty, využívám primárně možností pracoviště. Nicméně pokud se mi nějaká kniha/hra líbí a v praxi se mi osvědčí, pořídím ji. K přípravě materiálů také hojně využívám počítač, zejména dostupný software PictoSelector k tvorbě materiálů s obrázky, fotografiemi či piktogramy.

Mohla byste vybrat nějakou Vaši oblíbenou pomůcku/aktivitu, kterou ráda při práci s klienty/pacienty používáte?

• Jsem zastánce toho, že se v logopedii může pracovat téměř s čímkoliv. Oblíbené u dětí jsou figurky zvířat, zmenšené objekty potravin nebo auta. Z her téměř denně využívám obrázky s dějovými posloupnostmi (např. Povím ti, mami, Story cubes, dějové posloupnosti od S. Minárikové), dále hru Detektiv Ouško či Dobble.
• Z publikací pro děti bych určitě zmínila díla Jiřiny Bednářové, Ester Havlíčkové a Ilony Eichlerové či Ester Staré. Konkrétně ráda pracuji s knihami Hravá logopedie, Najdu Edu na posedu, Není hláska jako hláska, Žvanda a Melivo, Logopedické pohádky. Z mé zkušenosti na tyto publikace děti pozitivně reagují. Pro starší děti je výborná kniha Ohrožený břichomluvec.

Chystáte se do klinické praxe - atestace?

• Časem určitě ano.

- OTÁZKY OHLEDNĚ DOKTORSKÉHO STUDIA -

Co obnáší postgraduální doktorské studium logopedie?

• Ráda bych zmínila zejména rozdíly oproti magisterskému studiu. Doktorandi neabsolvují tradiční přednášky, semináře a cvičení, téměř veškeré učení probíhá formou samostudia. Za dobu studia je nutné splnit povinné a dále povinně volitelné předměty formou zkoušky. Druhé zmíněné si doktorandi volí sami na základě svého zaměření. Zkoušek je za celou dobu studia méně než v pregraduálním studiu, avšak poznatky z nich musí být komplexnější a hlubší. Významnou část studia tvoří tzv. vědecko-výzkumná činnost obnášející zejména práci na disertaci, zapojení do nejrůznějších projektů a publikování výsledků výzkumů v odborných kruzích. Teze disertační práce předkládá student již při přijímacích zkouškách na doktorské studium. Na ní pak pracuje po celou dobu svého studia. Klíčovou osobou je školitel, se kterým lze konzultovat veškeré záležitosti týkající se doktorátu. Kromě toho se doktorandi podílí na výuce studentů pregraduálního studia dle svého zaměření.